Jak na vyhoření
Jako u všech onemocnění a poruch platí i v případě syndromu vyhoření, že čím dříve se začne řešit, tím lépe. V ideálním případě rozpoznáte problém už ve fázi stagnace, kdy jsou předpoklady pro zabránění rozvoji burnoutu nejlepší. Úspěchem ale je i to, pokud se vám problém podaří identifikovat v následných fázích, tj. ve stadiu frustrace a apatie. Mnozí lidé si však připustí možnost, že si nimi není něco v pořádku, až ve chvíli, kdy už se jiné východisko prostě nenabízí. U vyhoření (podobně jako třeba u závislostí) jde navíc o plíživý proces, jehož vznik a vývoj je těžké z pozice samotného postiženého vůbec postřehnout. S plně rozvinutým syndromem vyhoření je asi nejlepší svěřit se do rukou odborníka, tj. psychologa nebo psychiatra.
Včasné odhalení nadměrného stresu vám nyní nabízí podrobný online test MENFIT, díky kterému máte šanci podchytit své problémy už v zárodku.
Kromě odstranění nejakutnějších potíží (depresivních nálad, příp. sebevražedných tendencí apod.) se pracuje na získání realističtějšího přístupu k zaměstnání i sobě samému, osvojení si základů zdravé životosprávy, umění odpočívat a pozornost je věnována i vybudování sociální podpůrné sítě (systému zdravých mezilidských vztahů). Pracuje se s osobností dotyčného, s jeho mezilidskými vztahy a s jeho prací. Konkrétní postupy závisejí na preferencích toho kterého poradce nebo terapeuta – dobře se může uplatnit kognitivně-behaviorální terapie, logoterapie V. E. Frankla i další přístupy.
Pokud se vám nechce nikam chodit, zkuste online kurzy Žlutá sova – Duševní rovnováha 1 by mohlo být to pravé pro vás.
Z hlediska jedince a jeho konkrétní pracovní pozice se nabízí několik možností: změnit charakter zaměstnání, změnit místo v rámci oboru, přejít do vyšší pozice (nebo neudělat nic). Efekt všech těchto postupů je však značně limitován, protože neřeší vnitřní rovinu potíží, navíc jejich užití může mít za následek pocity selhání, další prohloubení prožitků beznaděje nebo negativní vliv na spolupracovníky.
Existuje ovšem i možnost využít burnout a s ním spojenou krizi k vlastnímu osobnostnímu růstu, rozpoznání svých silných a slabých stránek, přeuspořádání hierarchie hodnot a interpersonálních vztahů a samozřejmě i k získání dovedností nepřipustit další epizodu vyhoření.
PhDr. Michaela Peterková, www.psyx.cz
